Vážení čtenáři, přátelé od vody!

Polovina prázdnin je fuč. Tak ať si tu zbývající patřičně vychutnáte, což přeji zejména našim nejmladším kamarádům, tedy dětem a mládeži. Dospělým však samozřejmě vinšuju totéž. Pokud dovolenou máte ještě před sebou, užijte si ji jaksepatří. A je úplně jedno, zda budete pobývat u vody s prutem, někde na pláži nebo v horách s batohem na zádech a potem na čele. Volno je od toho, aby ho člověk strávil podle sebe.

Vážení čtenáři, přátelé od vody!

Na velkou vodu jsme si už tak nějak zvykli. V posledních letech přichází pravidelně, útočí nečekaně a mnohdy zdrcujícím způsobem i tam, kde by to nikdo nečekal. My, lidé, už víme, že jsme si mnohé způsobili sami. „Poroučíme větru, dešti,“ říkal člověk nabubřele, aby posléze zjistil, že tomu tak není. Zvláště rybáři moc dobře vědí, co velká voda dokáže. Všem lidem, kteří si při letošních záplavách sáhli až na pomyslné dno, přejeme, aby se od něj co nejdříve odrazili.

Vážení čtenáři, přátelé od vody!

Uteklo to jako peřejnatá voda a při přípravě tohoto posledního předprázdninového čísla jsem lehounce trnul a zároveň se i modlil, abychom dodrželi slovo a předplatitelům v tomto roce nadělili první ze dvou slíbených rybářských DVD (v pořadí třetí). Nakonec vše díky veskrze spolehlivým partnerům klaplo a mnozí z vás už nyní přemýšlejí, kdy si náš další film, který jsme pro vás opět zcela zdarma připravili s firmou Rybolov Norsko, doma v klidu pustí.

Věříme, že se vám naše pokoukání bude líbit a vězte, že tentokrát jsme se příliš za české hranice nepouštěli. S našimi kolegy a přáteli jsme zůstali převážně u našich vod. Dáte-li nám po zhlédnutí filmu v krátkosti vědět, jak se vám líbil, budeme vám vděční. Samozřejmě, že vítáme jakékoliv náměty a připomínky.

V letošním předvánočním období pak od nás stávající i noví předplatitelé mohou očekávat ještě jedno rybářské DVD. Vidím to tak, že další díl k nim doputuje s listopadovým, nejpozději prosincovým číslem.
Ale to vám dám samozřejmě včas vědět.

Vážení čtenáři, přátelé od vody!

Když jsem psal tyto řádky, příprava na novou pstruhovou sezonu finišovala. Zbývalo do ní pětačtyřicet hodin. Někdy se musím usmívat, jak někteří rybáři horečně prožívají poslední chvilky před okamžikem, kdy konečně mohou podráždit nejrůznější druhy rybích krasavců. „Jsem vyřízený,“ psal mi jeden autor při odevzdávání svého příspěvku. „Takže vám rukopis raději posílám dopředu a upozorňuji vás, že jsou to jen podklady, takže z toho něco vytvořte. Já už se k tomu nedostanu, mám jiné starosti.“ Basta. „Chtěl jsem mít navázaných mnohem více vzorů, ale protože jsem lempl, honím to na poslední chvíli a nespím. Dobře mi tak,“ psal jiný rybář. V tuto chvíli už oba pánové zhruba dva týdny prohánějí tečkované a duhované dravečky a možná už tuší, jak letošní sezona vyzní. Za chvíli si to ostatně budou ujasňovat i v přívlači.

Vážení čtenáři, přátelé od vody!

Pstruhaři odstříhávají poslední dílky pomyslného metru a horečnatě odpočítávají dny, kdy zase vyrazí za tečkovanými aduhovými krasavci. Když čtete tyto řádky, vyznavači muškaření pozorně studují předpokládaný stav vody na našich říčkách i řekách, naslouchají předpovědím počasí, dolaďují nádobíčko a vyptávají se, kde a kolik ryb hospodáři nasazovali. Pokračování nekonečné (doufejme, že bude nekonečná) pstruží ságy je za dveřmi.

Vážení čtenáři, přátelé od vody!

Rybářský festival FOR FISHING v Letňanech se vyvedl. Rybářství bylo při tom. Všem, kteří se u našeho stánku zastavili, děkujeme a zároveň vítáme nové autory. Výstava byla příjemně zvláštní v tom, že se nejednalo jen o prodejní akci, nýbrž osetkání lidí, kteří mají společnou vášeň. Všechny doprovodné akce, které se konaly, rybářské dění skvěle doladily. Když jsme v redakci předávali cenu za nejlepší tip ohledně počtu návštěvníků panu Václavu Kočímu z Havlíčkova Brodu, nasmáli jsme se.

Vážení čtenáři, přátelé od vody!

Když některé vody či toky v zimě konečně zamrznou, nedočkaví vyznavači lovu ryb pod ledem vyrážejí se svými většími či titěrnými proutky za zážitky. A do redakce začínají chodit dotazy, jak to tedy vlastně s tím lovem na dírkách je. Stálí čtenáři Rybářství vědí, že rok co rok odpovídám, že sice existují řádné (ale sporadické) výjimky, ale jinak je lov ryb pod ledem v našich krajích nezákonný.

Může se to komukoliv jakkoliv nelíbit, ale kdo ctí zákony, neměl by je překračovat. I když lov na dírkách je prima zábava, jak uvádíme na titulu tohoto čísla.

Vážení čtenáři, přátelé od vody!

Doufám, že jste vánoční shon i novoroční oslavy přežili bez úhony a že vám nezaskočila štědrovečerní kapří kost v krku. Ostatně, kdo jiný by měl mít s kostnatým jídlem více zkušeností, než právě rybáři, že? Držíte v rukou první číslo časopisu Rybářství v roce 2010. Je to téměř neuvěřitelné, ale časopis vkročil do svého 113. ročníku a snad můžeme konstatovat, že třináctka pro nás nešťastným číslem nebude. 

Vážení čtenáři, přátelé od vody!

V rukou držíte závěrečné číslo Rybářství tohoto roku. Jestli vám posledních dvanáct měsíců uteklo tak rychle, jako nám, přeberte si raději sami, jestli je to pro vás dobře nebo špatně. Tomu, komu se v osobním nebo profesním životě dařilo hůř, možná rychlejší tempo vnímání ubíhajícího času prospělo.

Vážení čtenáři, přátelé od vody!

„Nechte se ostříhat u kadeřnických učňů,“ říkávalo se. Děvčata se na vás pod dohledem mistra vyřádí, máte jistotu, že si dají záležet a oproti běžným cenám zaplatíte sotva třetinu. Jdete tam s určitým rizikem, že vám nějaká nešťastnice může kštici zmršit, platíte tedy méně. To chápu. Onehdy jsem koupil buřty, že si je na zahradě opečeme. Vypadaly dobře, ale nestály za nic. Byl to nějaký sojový šmejd, dostaly ho sousedovy kočky. Ne dcery, zvířata. Moc jim nešmakoval. „Příště kup učňovské špekáčky. Jsou sice dražší, ale nejlepší,“ slyšel jsem. Byla to pravda, akorát jsem nechápal, proč jsou buřty, které připravují učni, nejdražší, když by podle „kadeřnické“ logiky měly být nejlevnější. „Oni to totiž ti učni neodbývají,“ dostal jsem odpověď. Co to má znamenat, krucipísek? Jako že vyučení profíci své výrobky flákají? S „buřtovou“
obdobou jsem se setkal i u pečiva.