Krůček po krůčku přikrčený, mnohdy po kolenou se rybář s muškařskou udicí snaží dostat nepozorován k tůni, kde se již několikrát setkal s pěkným tečkovaným fešákem, nebo ho tam alespoň tuší. Ukrytý v travním porostu si připravuje muškařskou udici. Rozhlíží se kolem. Jen aby neuvázl někde ve větvích, které halí tůň do přítmí. Improvizuje. Ví přesně, kam by měly dopadnout mušky, aby se stačily dostat ke dnu. Zkušeného pstruha lze obelstít jen stěží a rybář dobře ví, že na to má jediný pokus, možná dva.

Povedlo se. Mušky míjejí jen o kousíček větev nad tůní a už je snáší proud do míst, kde král tůně mohl číhat na kořist. Šňůra se zastavuje, rybář přisekává, ale rybu nemá. S muškami visí někde za kamenem. Chvilku jemně zkouší pocukávat špičkou prutu i když ví, že tak se mušky vyprošťovat
ze dna nemají.

Pocukávání nepomáhá

A nervozita stoupá. Rybář bere za prut stále víc a víc. Dvě razantní cuknutí - co kdyby. A ejhle! Muška se osvobozuje, ale celý návazec i se sestavou tří mušek končí ve větvích nad tůní. Kristepane! Zrovna jsem pověsil tak úspěšné mušky! Nikdo se neloučí se svými miláčky rád, to dá rozum. Jsou pěkně vysoko, dosáhnout se na ně nedá. Záleží na tom, co vydrží vlasec při stahování větve k zemi. Samozřejmě praská, když je první muška na dosah. Vlézt pro ně na strom? Ulomit silnou větev a mušky na zemi vysvobodit? Hledat v okolí nějaký dlouhý klacek, který by možná pomohl? Někdo mávne nad ztrátou třech krasavic rukou a sáhne do krabičky pro jiné. Proč si kazit pěkný den, že? Mušky jsou přece spotřební materiál.

Jedno řešení tu je

S vyprošťovačem háčků je to legrace. Já o něm do loňska také neslyšel. Zaručeně nevím, kdo je autorem tohoto nápadu. Pro mě je to Tonda Tittl. Potkal jsem se s ním na Klabavce právě ve chvíli, kdy zachraňoval mušky ve větvích a jeho nápad mě zaujal natolik, že jsem si obdobné udělátko
také pořídil. Trochu jsem ho přetvořil, ale prvotní nápad a účelnost zachoval.

více se dočtete v tištěné verzi časopisu