Anonym nám odeslal(a) následující článek: "Většina rybářů chce alespoň jednou v roce prožít pár dnů o dovolené u vody, kde se může plně věnovat svému koníčku. Pokud se najdou přátelé, se podobným zájmem a nadšením a jsou ochotni strávit dovolenou s vámi, máte vyhráno. O zábavu a úsměvné chvíle není nouze. Tak se stalo, že jsme se s několika kamarády domluvili na společné rybářské dovolené. Rezervujeme si týdenní pobyt na jihu Moravy v chatkách blízko u vody.
Vyjíždíme třemi auty, jedou manželské páry, některé i s dětmi, skoro dospělými. Počasí nám přeje. Přímo z chatek je nádherný výhled na vodu. Poblíž veřejné ohniště a také povolení chytat přes noc. Chlapi od rána mají nahozeno, chytají nástražní rybky na večer - na dravce. Manželky chystají lehký oběd s tím, že večer se ugriluje ryba, kterou pánové určitě chytí. Jen tak mezi řečí padne sázka o to, kdo chytí nejvíce ryb a také nejzajímavější rybu. Jsme vybaveni i fotoaparáty a vše dokumentujeme. Často se stane, že chytneme nějakou tu pidi-rybu, vyfotíme ji do rodinného alba a vrátíme vodě.
Během dopoledne máme plno nástražních rybek, velká ryba však nepřichází. A tu nastupuje fantazie mužů, kteří přesně ví, proč ryby nejdou&&.moc svítí slunce, mají špatnou návnadu, ryby odpočívají, jsme na špatném místě, všechny ryby jsou vychytané. Zkrátka vždy se najde nějaký důvod, proč ryby neberou. My ženské to tak nehrotíme, je nádherné počasí, můžeme se koupat, opalovat, nebo si zajít někam na výlet po místních památkách. Je jasné, že chlapy od vody nedostaneme. Na večer se vracíme zpět do areálu, kde bydlíme a po cestě se stavujeme něco málo nakoupit. Domluvíme se na naše chlapy a každá kupujeme nějakou rybu, každá jiný druh. Protože pánové si rozdělali své nádobíčko každý na jiném místě, víme, že nemají potuchy o tom, co ten druhý ulovil.
Náš plán se vyvíjí slibně. Každá svou rybu naložíme a máme ji připravenou na večerní grilování. Jako bychom tušily, že ten den pánové opravdu nic nechytí. Stmívá se a rozděláváme oheň. Ryby se grilují, všude se táhne jejich vůně. Pánové se scházejí u ohně a jeden druhého se ptají, jaký byl lov a co budou mít na večeři. Do toho vstupujeme my manželky a už se chlubíme. ,,U nás dnes bude pstruh, říká Maruška. ,, My máme amura, chlubí se Pavla. ,, A náš úlovek je nejlepší , máme lososa, říkám já. Pánové na nás koukají s otevřenou pusou a hlavně ten losos jim nejde do hlavy. To už se neudržíme smíchy a vysvětlujeme svým drahým polovičkám, že někdo přece musel zachránit jejich rybářskou čest a co by to bylo za rybářskou dovolenou, kdybychom opékali špekáčky.
Večer se vydařil, všichni jsme se nasmáli a pánové usoudili, že máme smysl pro humor a neúspěch nebereme nijak tragicky. Za ten týden se nachytalo spoustu ryb, ale i kdybychom nechytili žádnou, nikomu by to nevadilo. Prožili jsme nádherný týden u vody, s přáteli a máme na co vzpomínat. Příští rok určitě zase něco vymyslíme.
Rybářova manželka
"
.