partneři

Cesky Rybarsky SvazModerní rybář

Přihlášení :: Registrace
ÚNOR 2018
Jan Sýkora | Editorial | Komentáře
Vážení čtenáři, přátelé od vody!
 
Čas od času se ke mně přímo či zprostředkovaně donese poznámka některého z externích autorů, že v Rybářství až zbytečně úzkostlivě dbáme na stylistiku, pravopis a větnou stavbu. Je to pravda. Dbáme. Důležitá je pro nás nejenom formální stránka výsledku naší práce (to, jak časopis vypadá), ale hlavně obsahová, tedy skutečnost, jak čtenářům nejrůznější informace předkládáme. A jsme na to docela pyšní, protože úroveň češtiny je v současné době v mnohých médiích hrozná a zvláště na některých webech přímo katastrofální. Hrubka stíhá hrubku, interpunkce ztratila jakýkoliv význam a zmizela neznámo kam, stylistika bývá příšerná.
 
Vrátím se k našim stránkám. Pevně doufám, že od ryze odborných materiálů, které nám píší kupříkladu renomovaní ichtyologové z fakult a jiných institucí, snad nikdo neočekává styl Jaroslava Haška z Dobrého vojáka Švejka. Ve zmíněných poznámkách některých autorů jde spíš o texty reportáží i dalších „volnějších“ žánrů. Jsem ale přesvědčený, že i v tomto ohledu jsme svobodomyslní a jdeme s dobou, ovšem určité a leckdy nepřekročitelné hranice při redigování textů mám. Stojím si za tím, že autorům totiž časté používání žargonu, tedy nespisovné, obvykle slangové mluvy, kvalitu a čtenost příspěvků nezvýší, natož někdy i značná míra argotu, což je používání zcela nespisovné a nesrozumitelné hantýrky, leckdy i přisprostlé či vyloženě sprosté. A protože konkrétní příklad bývá nejvýmluvnější, uvedu modelovou pasáž: U vody byla džehena jako kráva. Potil sem se jak vrata od chlíva. V tomhle saharským vedru kapři brát nebudou. Napiju se z kuželky. Ani sem si nestačil pořádně odkrknout a byl tam! Konečně! Brzda ječela jako moje stará, ale tenhle zvuk byl příjemnej. S kaprem sem se rval snad třicet minut, než sem ho dovlíkl ke břehu. Zapřáhnutej byl ale fest. No nazdar! To je kapr jako prase! Ne! To není prase, to je tele! Měl šestnáct kilo! To je den! Volám kámošovi, kterej chytá jinde. „Máš něco, ty vole?“ Nemá. Tak dneska sem king já. Dávám si dlabanec, otvírám další piviště a jsem šťastnej.
 
Líbí? Nelíbí? V tomto únoru se mějte lépe, než obvykle v únoru a těšte se na jaro!
 
Vladimír Urban

 

Komentáře

Přidat komentář: